Jak reagovat na rady okolí?

d72215991Pravděpodobně jste „to“ slýchaly, nebo dokonce stále slýcháte. Od lidí, kteří vám jsou blízcí, a co hůř, možná i od cizinců, od lidí, které normálně neznáte, ba ani nepotkáváte. Mně se to stává neustále. RADY. Jdu po ulici a zastaví mě cizí paní, že bych měla miminko trošku víc přikrýt. Nebo mě zastaví pán, že to nosítko není vůbec zdravé.

Zprvu jsem nevěděla, jak na to reagovat, takže jsem jen sklopila oči, ale jak malá rostla, tak jsem získávala sebejistotu a dokázala na komentáře reagovat.

Třeba právě zmíněné nosítko. Používám jak šátek na nošení dětí, tak nosítko, konkrétně Manducu. Bohužel se ale na ulicích setkávám také s maminkami, které děti sice taky nosí, což je skvělé, ale k těmto účelům používají neergonomická nosítka, která dětem škodí a rozhodně nejsou zdravá. Když jsem se tedy například na hřišti setkala s maminkou, která byla nadšená z toho, že vidí matku „nosičku“ a zabředla se mnou rozhovor, taktně jsem jí vysvětlila výhody ergonomického nosítka. Častým argumentem byla finanční situace, kdy daná matka prostě řekla, že na takhle drahé nosítko nemá. Nevím nevím, ale taky jsem na svoji Manducu musela šetřit a rozhodně této investice nelituji, zdraví mého miminka je pro mě důležitější než všechny peníze světa. Bohužel jsem kolikrát také vyzkoušela zabřednout rozhovor já, a ihned jsem spustila, že je neergo nosítko špatné. Teď zpětně už chápu, že jsem to neměla dělat.

A tak jaké je moje ponaučení na závěr? Nediskutujte, a nepouštějte se do ožehavých témat jako první. Nechte ostatní, ať si dělají co chtějí, i když víte, že je to špatně.

Reklamy

Bible všech matek

indir Užívám si první chvíle s malou Amálkou. Víte, je to teprve  takové oťukávání, vzájemně se poznáváme. Člověk by řekl, že si na mě zvykla, to je asi pravda, byla u mě devět měsíců, zná můj hlas, moji vůni. Ale stejně, všechno je pro ni na světě nové, nepoznané, neokoukané. Zvuky, lidé, hlasy, obrazy. Tak moc bych si přála ji ochránit od všeho zlého. Chtěla bych, aby ji v životě potkávalo jen to dobré. Vím, že to nejde, tak se alespoň snažím dělat všechno proto, aby mi věřila.

Nečtěte knihy! Jen jednu

Nevěřím  chytrým knihám, internetovým diskusím ani radám kamarádek. Věřím v to, že každé dítě je jiné, věřím svému instinktu. Jedna jediná cesta mi pomohla, nedala mi rady, jak vychovávat své dítě, ale utvrdila mě v tom, že to, že věřím jen sama sobě a svému instinktu je správně. Pomohla mi najít sama sebe.

Poslouchejte svůj instinkt

Okolí mi říkalo, a stále říká, ať nechám moje děťátko „vyřvat“, že si nemůže zvykat na to, že k ní budu běhat. A víte co? Já k ní běhám moc ráda. Co když se v noci vzbudí, mám ji nechat plakat jen pro své pohodlí? Ale kdepak, ráda ji vezmu do náruče a ukonejším. Ucítí moje teplo, uslyší můj hlas a může spát dál. Copak na světě opravdu existují matky, které své dítě o tohle připraví? A samy sebe? Matky, které by se pro své děti nerozdaly? Kniha Koncept kontinua se mi stala biblí a povinně bych ji dala přečíst všem těhotným ženám.

Četly jste ji? Co na ní říkáte?

 

Otec u porodu, ano nebo ne?

A je to tady!

Konečně jsem si pod náporem nových událostí a změn v mém životě, našla čas i na to, pochlubit se vám, čtenářům mého blogu. Blog by se ode dneška měl správně jmenovat JSEM MATKOU, ale samozřejmě jméno měnit nebudu, beru to jako milou nostalgickou vzpomínku a součást toho, jak miminko rostlo. Jako by to bylo včera, a už držím v ruce to krásné voňavé miminko.

father

Amálka se narodila 29. 9. 2015 v 16:52 a v tu chvíli se mi změnil svět. Bála jsem se bolesti, ale ve chvíli, kdy mi ji položili na hrudník, jsem na ni zapomněla a je pravda, že ani teď, velmi krátce po porodu, si nejsem schopná vybavit, jaká ta bolest vůbec byla.Ta láska k dítěti to absolutně přebila.

Manžel u porodu? Za mě ne!

Neměla jsem manžela u porodu. Myslím si, že porod je něco, co je velmi intimní a nemělo by se to týkat mužů. Určitě je krásné, když je muž součástí toho, kdy se narodí dítě, kdy vznikne nový život, ale trošku jsem se bála toho, že na mě potom nebude pohlížet jako na ženu. Chci tím říct, že pohled na mé krvavé pohlavní orgány rozhodně není nic hezkého, proto jsem tam byla raději sama.

Jaký máte názor na muže u porodu vy?