Bez štrůdlu se zblázním

Těhotenství si nakonec docela užívám, všechno je v pořádku, špatně mi nebylo nikdy. Jen nesmím mít hlad. Z toho jediného bych zvracela.  Ze začátku se mi chtělo pořád spát. Spala bych od rána do večera. A jedla bych, to taky.

Onehdá jsem si udělala hrnec kaše z pytlíku a k tomu dva plátky kupované sekané. Vím, něco takového jíst, je spíše o zdraví, ale nemohla jsem si pomoct. Měla jsem na tu kaši hroznou chuť. A byla to lahoda. V bříšku jako v pokojíčku. Taky mám podezření, že má miminko rádo štrůdl, mám na něj chuť v jednom kuse. Jen se mi s tím nechce dělat. Asi budu muset zajít k babičce na její výborný, tažený.

14967

Ale přestala jsem jíst párky. Vůbec mi to nechutná. A přitom mi dříve vůbec nevadily. V těhotenství se chutě mění. Hlavně, abych moc nepřibrala.

Jaké chutě máte vy? Já zase na ten štrůdl. Už mě to asi fakt donutí jít péct.

Co můžu a nemůžu

Od začátku těhotenství se neustále potýkám s různými radami. Odjakživa jsem člověk, který nenávidí rady druhých v případě, že se na ně sama nedotážu. Jsem tvrdohlavá a věci si dělám po svém. Moje matka říká, že neumím uznat pravdu druhých, což rozhodně není pravda, ale když pravdu mám já, tak je zbytečné se dohadovat s někým jiným o opaku:-)

A i kdyby,tak si hubu nabiju sama, ne ten dotyčný, co mi tak vehementně radil.

Takže když jsem otěhotněla, dostalo se mi několik osvědčených rad. Na mého nejvyššího rádce se pasovala tchyně.

S manželem neustále pijeme černý čaj. Jak už jsem psala v předchozích příspěvcích, nemám ráda hloupé baby weby a diskuse, nicméně jsem se přeci jenom raději podívala, co kdyby náhodou. A ouvej. Černý čaj tam byl. Nedoporučuje se. Rozhodla jsem se však dát na svou intuici, ne na weby.

A tak černý čaj piju dál, ale ne tolik silný. A když už přeci jen silný je, tak si tam prdnu citron a už tak tmavě nevypadá. Dokud moje malá prospívá, nemám se čeho bát.

Sýry. Měkké sýry taky doporučovaný nejsou. No jo, ale vysvětlujte to těhotenským chutím. Takže jsem si sem tam lupla.

Kafe. Zakázat mi kafe? Hahaha. Takže jedno dvě denně si dávám.  A neodradí mě ani vytřeštěné oči kamarádek.

Zelený čaj. Kdybych nemohla ani kafe, ani zelený čaj, jak bych přežívala?:-O Semtexu neholduji, tak nevím, jak bych dobíjela energii.

FORBIDDEN

Syrové maso je asi jediná věc, které se vážně vyhýbám.

Alkohol. No, trpím chudokrevností, takže decku dvě červeného vína si občas dám. Navíc – je advent. Mám snad chodit okolo stánků s medovinou a svařeným vínem a nedat si?:-)

Někteří lidé mě odsuzují, říkají, že jsem nezodpovědná. Nepřijde mi. Mé dítě je zdravé, roste a myslím si, že v malém množství jí opravdu nemůže nic ublížit.

A co vy, mamky, je něco, čemu jste se v těhotenství vyhýbali?

 

Co mě fakt nebaví

Když jsem otěhotněla, všichni mi říkali, ať si těhotenství užívám, že je to nejkrásnější období v životě. Jsem v osmým měsíci a pořád čekám, kdy to nejkrásnější období přijde. Nechci působit jako krkavčí matka, ale zatím bylo těch negativ mnohem víc, než pozitiv.

První tři měsíce jsem prozvracela. Nejdřív jsem „jenom“ zvracela, potom jsem postupně slábla, až jsem byla schopná jenom ležet a zvracet. Měla jsem nejmastnější vlasy na světě, nádobí se mi doma hromadilo a třeba o nákupech ani nemluvím.Upřímně obdivuji manžela, že vydržel:-) Nakonec jsem dostala léky, protože jsem zhubla asi o deset kilo. Samozřejmě, že se u mě žádné mateřské city neprojevily, naopak. Proklínala jsem drahého, že mi dítě udělal.

pregnancy

Už jsem nevěděla, co dělat, když to prostě ze dne na den přešlo. Nechápu to. Pak jsem zvracela jen občas, když mi nesedlo nějaký jídlo.

No co se jídla týče – žeru jako prase!! Moc jsem nepřibrala, takže si pořád říkám, že „můžu“. Dítě v mém lůně je menší, než by mělo, takže si taky říkám, že musím:-)

Kyčle jsou mým dalším problémem. Bolí mě pořád – když chodím, stojím, ležím, prostě pořád.

A záda. Nemůžu kvůli nim ani spát. Bolí mě čím dál víc. Cvičím, plavu a je to čím dál horší.

 

A co vy, co vás nebavilo v těhotenství?

 

Nesnáším infantilnost

Většina matek na blogu nebo diskusích používá jazyk, kterému jsem asi úplně nerozuměla. Mluvím plynně anglicky a teď si budu do životopisu psát asi i jazyk debilštinu nebo jak se to nazývá.

Většina matek, které na ony diskuse přispívaly, totiž píše o tom, že byly dlouho snažilky, až potom vypočítaly ovulku a když se s manžou tulily, tak vznikl jejich mimísek. Zjistily to tak, že si udělaly těhu test, na kterým byl nejdřív duch a potom dálnice. Už teda nebyly snažilky, ale těhulky. Plesalo jim srdíčko radostí z toho, jak se jim zakulacuje bříško.  A když porodil, přešly z fáze těhulek do fáze maminek a na Facebook si do kolonky ŠKOLA napsaly – Škola života. No a povolání – Mateřská, ale určitě né dovolená.

OVULKA
OVULKA

Je to děsný, dělá se mi nevolno, jenom když o tom píšu.

Taky mám kamarádku, která je ve stejným termínu jako já a je děsně chytrá. Ví úplně všechno. Občas si vedle ní připadám jako debil.

Tudleva jí píchlo v břichu a od té doby je na nemocenské. Mě bolí pořád něco a moc to neřeším. Jen se teda snažím cvičit a plavat. No hold každá matka je jiná.

Ale chtěla bych, aby všechny byly jako já. Aby nemluvily zdrobněle a nešišlaly.

To by bylo krásně.

M.